Počátky a rozvoj bytového družstevnictví v Jihlavě |
Vznik a vývoj stavebního bytového družstva Rozkvět Jihlava
Obecně o historii bytového družstevnictví
( Jiří Toman )
Máme−li mluvit o bytovém družstevnictví obecně a o historii konkrétního stavebního bytového družstva Rozkvět v Jihlavě zvlášť, pak ze všeho nejdříve se jeví nanejvýš nezbytným poukázat na těžko pochopitelný až nesmyslný postoj části čelních představitelů naší současné polistopadové politické reprezentace, zřejmě pramenící jednak asi z nedostatku osobní historické zkušenosti, jednak snad z nepochopení obecného smyslu a poslání bytového družstevnictví jako nedílné součásti kulturního dědictví národa v oblasti jeho sociálního a společenského vývoje.
Z těchto postojů pak vychází ona varující úporná destruktivní snaha zejména některých čelních politiků o zdiskreditování a likvidaci družstevního hnutí včetně bytových družstev jako údajného přežitku socialistického hospodářského zřízení a převedení většiny družstevních bytů do osobního vlastnictví občanů se záměrem dát občanům konečně pomyslný pocit majetkového vlastnictví − a zbavit tak stát do budoucna další odpovědnosti za jejich bytové potřeby. Převod bytů do osobního vlastnictví stejně nezbavuje vlastníky bytů ani nadále odpovědnosti za péči o společný majetek formou nutné spoluúčasti ve společenství vlastníků (což představuje jen jinou formu občanského sdružení za účelem zajištění bydlení) se všemi povinnostmi z toho vyplývajícími. Každý občan má mít právo volby mezi vlastnictvím bytu nebo užívacím právem k bytu družstevnímu se všemi výhodami z toho či onoho vztahu vyplývajícími, aniž by byla jedna z těchto alternativ (konkrétně bytové družstevnictví) neustále ohrožována nejistotami a předhazována na pospas pomyslnému trhu!
Protože občané mají přirozené právo na základní životní jistoty, mezi něž beze sporu patří i současným požadavkům odpovídající bydlení, proto každá skutečně odpovědná a moudrá vláda všemožně podporuje kromě jiných i takové iniciativy občanů, směřující k uspokojování jejich oprávněných požadavků na bydlení v rámci platných právních norem vytvářením občanských sdružení, pomáhajících jim (a následně tedy i státu) řešit dostupnými a únosnými prostředky tuto celospolečensky vždy velmi významnou problematiku.
A protože bytové družstevnictví je založeno především na aktivním zapojování občanů do demokratické správy společných záležitostí, je tedy také jedním z důležitých prvků, pomáhajících účinně spoluvytvářet a přirozeným působením formovat uvědomělou občanskou společnost a vychovávat odpovědné občany.
Družstevnictví, vyskytující se v celosvětovém rozsahu, má za sebou již více než jedno a čtvrt století vývoje a zkušeností a existovalo nejen v zemích socialistického bloku, ale setkáváme se s ním také ve většině vyspělých demokratických států světa stejně tak jako i v zemích třetího světa.
Také v českých zemích má bytové družstevnictví dnes již téměř stoletou tradici a v žádném případě tedy není teprve objevem minulé socialistické epochy našeho státu, ve které mnozí z dnešních nepřátel a skrytých likvidátorů bytového družstevnictví vystudovali vysoké školy nejen doma, ale dokonce i v tehdy pro většinu řadových občanů nedostupném kapitalistickém zahraničí.
V souvislosti s tím tedy jistě stojí za zmínku, že první bytové družstvo (tehdy pod názvem Společenstvo pro zřizování bytů) bylo v českých zemích založeno již v roce 1903, tedy ještě za rakousko−uherské monarchie,a že po vzniku československého státu v roce 1918 existovalo jen v českých zemích na 165 různých bytových sdružení.
Po skončení druhé světové války bylo bytové družstevnictví v ČSR reprezentováno pouze 442 stavebně bytovými družstvy. Jejich počet však rychle vzrůstal a zejména v průběhu prvního dvouletého budovatelského plánu v letech 1947−1948 se naše bytové družstevnictví významnou měrou podílelo na obnově válkou postiženého bytového fondu. Zhruba dvě třetiny nově vystavených bytů v tomto období připadlo na stavební bytová družstva. Koncem roku 1948 existovalo u nás již opět 942 stavebních bytových družstev, z nichž mnohá se musela bránit přílivu nových uchazečů, protože stavební a materiálová kapacita poválečného hospodářství nedovolovala v dohledné době splnit všechny požadavky na přidělení bytů ani pro již existující členskou základnu, čímž docházelo přechodně k vynucenému porušování jedné z tradičních družstevních zásad o otevřeném členství v družstvu.
V nastupujících socialistických poměrech po roce 1948 dochází pak ke sjednocení čs. bytového družstevnictví a k zaměření družstevní bytové výstavby především na výstavbu velkých nájemních domů a na zprůmyslnění této výstavby (panelizace, typizace). Družstevní majetek těchto družstev se stává podle v té době platné státní ideologie socialistickým společenským vlastnictvím a bytová družstva vedle svého hospodářského zaměření začínají postupně plnit též společensko−politické funkce, poplatné danému režimu.
Dosavadní existující společenstva pro zřizování bytů a různá bytová sdružení, pokud jim byl přiznán charakter lidovosti ve smyslu Ústavy 9. května, přetvářejí se v jednotný typ bytových družstev a slučují se do větších celků v rámci stávajících okresů, čímž bylo v ČSR takto vytvořeno celkem 82 okresních bytových družstev, která pak v r. 1954 po vydání družstevního zákona č. 53 byla přejmenována na Lidová bytová družstva (LBD).
Další velký rozmach bytového družstevnictví u nás pak přinesl až rok 1959, kdy došlo k vydání zákona č. 27 o družstevní bytové výstavbě. Na jeho základě došlo k vytváření a rychlému rozvoji a růstu stavebních bytových družstev (SBD) občanů a pracovníků. Po vydání uvedeného zákona bylo v českých zemích ustaveno prvých 381 těchto stavebních bytových družstev nového typu se 13118 členy a tato družstva spravovala ke konci roku 1959 celkem 1103 bytů. V následujících letech pak docházelo postupně k ustavování dalších těchto družstev. Jejich řízení a usměrňování jejich činnosti až do poloviny roku 1964 bylo svěřeno do přímé podřízenosti a pravomoci jednotlivých národních výborů.
Od poloviny roku 1964 na základě vládního usnesení č. 227 byla rozdělena působnost v řízení SBD mezi Ústřední radu družstev a národní výbory (přičemž ÚRD již od roku 1948 organizačně podchycovala lidová bytová družstva). V závěru roku 1964 se konaly první krajské konference, byly zvoleny krajské výbory stavebních bytových družstev a vytvořeny krajské sekretariáty ÚRD. V letech 1966 až 1970 pak bylo v poměrně krátkém časovém úseku vybudováno více jak 157 tisíc družstevních bytů, což činilo více jak 56 % všech dokončených bytů za uvedené období.
Tento vývoj úspěšně pokračoval i v dalších letech a tento prudký růst počtu a významu organizací bytového družstevnictví spolu s trvalým rozšiřováním jejich členské základny i vzrůstajícím celospolečenským významem této formy bytové výstavby vedly pak postupně i v bytovém družstevnictví k vytvoření vlastní svazové organizace a v souladu s tehdejším federativním uspořádáním státu vznikl v únoru r. 1969 v českých zemích Český svaz bytových družstev.
Vznikem Českého svazu bytových družstev byla zahájena další etapa v rozvoji našeho bytového družstevnictví, charakterizovaná uskutečněním integračního procesu existujících družstev v rámci působnosti Českého svazu bytových družstev. Po provedené selekci a sloučení menších a hospodářsky méně efektivních družstev jejich včleněním do velkých, perspektivních a většinou investorských družstev a po reorganizaci struktury, počtu a rozmístění těchto bytových družstev bylo ve 264 integrovaných stavebních bytových družstvech (z toho 205 SBD, 25 LBD, 7 OVBD, 17 DVRD, 7 DVSG a 3 DVOP) sdruženo celkem 765229 členů.
Za období let 1959 až 1982 bylo předáno do užívání celkem 526975 družstevních bytů, a ve svépomocné formě bylo od roku 1970 do konce roku 1982 postaveno celkem 96528 bytů, což samo o sobě dokumentuje míru vynaloženého úsilí členů bytových družstev v duchu pokračování v našich národních družstevních tradicích.
Po listopadu 1989 souběžně se změnou politických a hospodářských poměrů v zemi bytové družstevnictví až do současnosti prodělává období stagnace, podmíněné finančními možnostmi další bytové výstavby a také legislativní nejistotou, související s postupným vytvářením a vývojem koncepce nové, demokratické společnosti a dosud neujasněným přístupem nové garnitury politiků k této problematice.
Počátky a rozvoj bytového družstevnictví v Jihlavě
( Jiří Toman )
Připomeňme si nejdříve ve stručnosti něco z historie vzniku a vývoje bytového družstevnictví na Jihlavsku a v samotné Jihlavě.
Již 18. srpna 1918, ještě v rakousko−uherské monarchii, v závěru první světové války došlo v Jihlavě, hojně osídlené německým obyvatelstvem, k ustavení prvního českého menšinového družstva s názvem „Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí“. Jeho hlavním posláním bylo stavět dělnické domky a zároveň tak pomoci českým rodinám osídlovat německé vesnice v okolí Jihlavy a získávat současně s tím i levné byty. Zakladatelem tohoto družstva a podle tehdejších zvyklostí i jeho dlouholetým ředitelem byl František Parkán, železniční zřízenec ve Dvorcích. Základnu družstva při jeho vzniku tvořilo 43 členů.
Vzhledem k nedávnému vleklému úsilí o znovuzřízení Jihlavského kraje stojí jistě za zmínku, že toto družstvo bylo zapsáno do rejstříku společenstev u tehdejšího Krajského soudu v Jihlavě.
V roce 1920 změnilo toto stavební družstvo svůj název na „Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo pro Rantířov a okolí se sídlem v Jihlavě“ (obecně zvané „rantířovské družstvo“). Dne 20. října 1920 se pak toto rantířovské družstvo stává členem Ústředního svazu čs. družstev v Praze a zároveň i členem Svazu stavebních a bytových družstev, jehož stanovy také přijímá. V tomto roce družstvo čítá 47 členů.
V roce 1925 družstvo vlastní již celkem 84 rodinných domků a jeden činžovní dům (tj. obytnou část tzv. Legiodomu v Jihlavě na rohu dnešních ulic Fritzovy a Legionářů. V dalších letech dále úspěšně rozvíjí svoji činnost, staví další obytné domy v Jihlavě i okolních obcích (dokonce i v Pelhřimově). Tato aktivní činnost družstva je násilně přerušena až dnem 15.10.1939 po okupaci českého státu fašistickým Německem, kdy okupační úřady zakazují konání schůzí a omezují další hospodářskou činnost družstva na nezbytně nutnou míru. Legiodům v té době musí být přezván na Horácký dům.
Souběžně se vznikem rantířovského družstva vznikala ovšem na Jihlavsku i další obecně prospěšná sdružení obdobného typu, jako např. Všeobecně prospěšné stavební a bytové družstvo Společenského domu Svazu bojovníků za svobodu pro Jihlavu a okolí (legionářské družstvo), Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo poštovních a telegrafních zaměstnanců pro Jihlavu a okolí (pošťácké družstvo), Všeobecně prospěšné stavební a bytové družstvo v Bedřichově a okolí, a snad i další podobná sdružení.
Po osvobození našeho státu v roce 1945 obnovilo rantířovské družstvo svoji činnost v obvyklém rozsahu nejdříve pod vedením národního správce, jímž byl jmenován dosavadní předseda Parkán. V roce 1946 byly pak družstvem přijaty nové stanovy, a poté bylo zvoleno nové řádné představenstvo. Počátkem roku 1950 má toto družstvo v Jihlavě 15 vlastních bytových domů činžovního typu (např. na Havlíčkově ulici, Na vyhlídce, v Rokycanově ulici, a jinde) a družstvo opět mění svůj název dnem 14.9.1950 na obecně prospěšné Okresní bytové družstvo v Jihlavě (OBD). V roce 1951 čítá členská základna celkem 196 členů. V následujícím období jsou pak s tímto družstvem sloučena všechna ostatní obecně prospěšná stavební a bytová družstva v Jihlavě, jimž byl přiznán charakter lidovosti ve smyslu Ústavy 9. května v souladu se zákonem č. 110/1950 Sb., o organizaci bytového majetku a fondu bytového hospodářství.
Od 18.1.1956 pak v návaznosti na zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích, je toto OBD Jihlava opět přejmenováno − na Lidové bytové družstvo (LBD), a pod tímto názvem působí v Jihlavě dosud.
Nezávisle na této skupině tradičních bytových sdružení vznikla v průběhu roku 1959 po vydání zákona č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě, jako jedna z prvních poválečných bytových družstev nového typu v Jihlavě tato dvě družstva: Stavební bytové družstvo zaměstnanců při n.p. Motorpal Jihlava, a Stavební bytové družstvo občanů při MěNV v Jihlavě. V roce 1960 pak vzniklo SBD pracovníků n.p. Technometra v Jihlavě a v průběhu dalších několika let v období od r. 1960 asi do r. 1965 vzniklo v Jihlavě ještě dalších 19 malých i větších stavebních bytových družstev pracovníků a zaměstnanců místních podniků a organizací a dalších stavebních bytových družstev občanů při MěNV v Jihlavě (vytvářených organizačním dělením původního SBD občanů při MěNV v návaznosti na postupný rozvoj výstavby obytných sídlišť v Jihlavě a nárůst počtu členů − žadatelů o družstevní byty v jednotlivých obytných lokalitách). Tak postupně vznikla z dosud neuspokojených členů existujícího družstva občanů další nová družstva (SBDO MěNV−JIH, SBDO MěNV−III), kterým byly přidělovány další byty z dodavatelské bytové výstavby.
Dále kromě uvedených občanských družstev vzniklo i Okresní výstavbové bytové družstvo v Jihlavě (OVBD), které se charakterem své činnosti i organizací a složením členské základny odlišovalo od ostatních klasických SBD (členy tohoto družstva byly i právnické osoby), a v návaznosti na činnosti OVBD vzniklo i Okresní stavební bytové družstvo (OSBD), později přezvané na SBD Jihlavsko, jehož posláním bylo přejímat do majetku a provozovat bytový fond v okrese Jihlava, postavený OVBD převážně pro stabilizaci pracovníků v zemědělské a lesní prvovýrobě.
Vznik a vývoj stavebního bytového družstva Rozkvět Jihlava
( Jiří Toman, Milan Kunče )
Dne 21.9.1964, v době, kdy se Ústřední rada družstev na základě rozhodnutí vlády ujala řízení stavebních bytových družstev, sešlo se v zasedací místnosti tehdejšího jihlavského závodu národního podniku Technometra v Tovární ulici v Jihlavě prvních 71 účastníků zájemců o družstevní byty na přípravné schůzi, na níž jednali o založení dalšího bytového družstva vedle již existujícího SBD zaměstnanců závodu n.p. Technometra v Jihlavě, které mělo 125 členů, a byl zvolen devítičlenný přípravný výbor. Následně již 25. září 1964, uskutečnila se ustavující schůze družstva za účasti 75 zájemců. Bylo zvoleno první představenstvo a kontrolní komise a na první schůzi nově zvoleného představestva byl do jeho čela zvolen F. Novotný.
Dne 14.1.1965 bylo zažádáno písemně o zápis nového družstva do podnikového rejstříku. Nové družstvo bylo zapsáno do podnikového rejstříku Okresního soudu Brno−město dne 16.2.1965 pod názvem Stavební bytové družstvo „Rozkvět“ při n.p. Technometra, se sídlem Jihlava, Tovární 6.
V roce 1967 je družstvu přiděleno Městským národním výborem v Jihlavě prvních 25 bytů v dodavatelské výstavbě.
V roce 1968 byla družstvem zahájena výstavba 24 bytů svépomocí v Jihlavě Na slunci a v dodavatelské výstavbě bylo družstvu přiděleno 32 bytů v bloku 18 na sídlišti na Zahradní ulici. Současně s tím se družstvo stalo investorem výstavby domu o 60 bytech, v němž MěNV přidělil také 18 bytů SBD Jihlavských dřevařských závodů a 10 bytů SBD občanů při MěNV Jihlava.
V únoru 1969 došlo k ustavujícímu sjezdu Českého svazu bytových družstev a ten převzal řízení bytových družstev v českých zemích. Podařilo se zastavit další nárůst počtu stavebních bytových družstev a bylo přistoupeno k optimalizaci jejich počtu a rozmístění a zkvalitnění až zprofesionalizování jejich vnitřního řízení.
Dne 3.3.1969 potvrzuje Český svaz bytových družstev v Praze přijetí přihlášky Stavebního bytového družstva Rozkvět při n.p. Technometra v Jihlavě za člena svazu pod registračním člen. číslem 06−07−011/P. V témže roce dochází také k výstavbě obytných bloků na Královském vršku v Jihlavě, kde družstvo dostává přiděleno 22 bytů.
Dne 9.12.1969 Český svaz bytových družstev na základě usnesení předsednictva JmKV ČSBD v Brně ze dne 5.12.1969 vyslovuje písemný souhlas tehdejšímu ONV Jihlava, aby SBD Rozkvět při n.p. Jihlavan v Jihlavě bylo investorským družstvem pro I. a II. stavbu obytného souboru 3 domů o 150 bytech za Březinovými sady v Jihlavě. Byla také zahájena výstavba 24 bytů svépomocí Na slunci na Polní ulici.
Z titulu investora bylo družstvu přiděleno 15 bytů z počtu 180 bytů stavby I. Zbývající byty byly rozděleny mezi ostatní stavební bytová družstva v Jihlavě a přiděleny podle pořadníků dosud neuspokojeným žadatelům z řad jejich členů. Rozdělením I. stavby bylo tak převedeno do našeho družstva dalších 142 členů.
V souvislosti s přeměnou dosavadního závodu n.p. Technometra v Jihlavě na samostatnou hospodářskou jednotku Jihlavan n.p., dochází na základě rozhodnutí členské schůze družstva a se souhlasem JmKV ČSBD Brno ze dne 9.9.1969 ke změně názvu družstva na Stavební bytové družstvo Rozkvět při n.p. Jihlavan se sídlem v Jihlavě, Tovární 6. Tak je také zapsáno v podnikovém rejstříku sv. 479/69 Db 332 podle výpisu ze dne 10.10.1969. Protože se počet členů družstva Rozkvět rozrostl tak, že již nebylo únosné svolávat členské schůze, na základě usnesení výroční členské schůze družstva ze dne 28.5.1970 byly přijaty stanovy typu B, umožňující svolávat zastupitelský aktiv členů formou shromáždění delegátů družstva, což bylo dnem 22.7.1970 zapsáno do obchodního rejstříku. Ke dni 30.9.1970 bylo do SBD Rozkvět včleněno 1. stavební bytové družstvo pracovníků při Jihlavských dřevařských závodech, n.p. Jihlava, které uvedeným organizačním sloučením k tomuto datu zaniklo.
Na základě usnesení předsednictva JmKV ČSBD v Brně ze dne 26.8.1971 je SBD Rozkvět určeno investorským družstvem i pro IV. stavbu sídliště Březinovy sady v Jihlavě. Byla zahájena další svépomocná výstavba dvou domů o 40 bytech Na slunci v ulici Nad Plovárnou. Na jaře roku 1972 bylo dokončeno k předání 324 třípokojových bytů v 18 družstevních domech, postavených v rámci stavby I na sídlišti Březinovy sady. Výstavba na sídlišti Březinovy sady pak pokračovala výstavbou šesti bodových domů stavby II se 132 byty, zahájením stavby řadového domu B2 se 120 byty a příprava ke stavbě domů B4 a B5 s celkem 130 byty v následujících dvou letech.
V roce 1973 (ve 2. pol.) dochází z rozhodnutí vyšších orgánů k rozsáhlé integraci bytových družstev, v jejímž průběhu se v relativně krátkém časovém úseku sloučilo s družstvem Rozkvět celkem 23 stavebních bytových družstev. Byla to zejména tato družstva: SBD Psychiatrická léčebna (127 nebydlících členů), SBD Motorpal II (138 bydlících, 201 nebydlících), SBDP Motorpal I ((143 bydlících), SBD Horácko (39 bydlících), SBDP Tesla I (39 bydlících, 156 nebydlících), SBDP Zbrojovka (39 bydlících, 180 nebydlících), SBD Vysočina (56 bydlících, 144 nebydlících), SBD občanů III při MěNV Jihl. (200 bydlících), SBDP Jihlavan (125 bydlících). Vlastní členská základna družstva Rozkvět ke dni sloučení činila 1583 členů, z toho 755 bydlících a 828 nebydlících, celkový stav členské základny družstva Rozkvět po této etapě slučování činil k 31.12.1973 celkem 3170 členů, z toho 1534 bydlících a 1636 nebydlících. Kromě uvedených družstev byla sloučena s SBD Rozkvět ještě tato družstva: SBDP ČSAD, SBDP Silnice, SBD svépomocné při OSP Jihlava, SBDP MěSP, SBD Tesla II, SBDO při MěNV Jihlava−Jih.
V roce 1974 integrace pokračovala. Výpisem s.v. 906−907/74 Db 332 z podnikového rejstříku ze dne 10.10.1974 je potvrzen zápis o sloučení těchto dalších družstev: ke 31.10.1974 SBD pracovníků n.p. Modeta Jihlava, SBD pracovníku ve stavebnictví Jihlava, Svépomocné SBD zaměstnanců n.p. Pozemní stavby, mont. správa, Jihlava, ke 30.11.1974 SBD zaměstnanců Lokomotivního depa ČSD Jihlava, ke 31.12.1974 SBD pracovníků Stavoprojektu v Jihlavě. V dodavatelské výstavbě byly zahájeny práce na výstavbě bloků B4 a B5 s celkem 130 byty na sídlišti Březinovy sady. Byla také zahájena výstavba provozní budovy družstva na Havlíčkově ulici v Jihlavě. Od 1.3.1974 je dosavadní předseda představenstva družstva Rozkvět schválen rozhodnutím předsednictva JmKV ČSBD Brno do funkce uvolněného předsedy družstva. Koncem třetího čtvrtletí má již družstvo celkem 3170 členů.
Dne 26.11.1975 přijala členská schůze družstva změnu názvu družstva na Rozkvět, stavební bytové družstvo, Jihlava, Pod příkopem 6. V tomto roce došlo také ke 30.6. k převodu 10 řadových RD na Stamicově ulici v Jihlavě a 8 ŘRD Nad Plovárnou v Jihlavě z bývalého SBDP Zemědělských staveb n.p. Brno do našeho družstva a k 1.7. pak k převodu domů a členů od SBD Mír Brno a to objektů v Jihlavě na Jiřího z Poděbrad č. 5 (40 bytů), na Královském vršku č. 44 − 54 (66 bytů) a na Sokolovské ulici č. 68 (4 byty) rovněž do družstva Rozkvět. K 1.1.1978 byla s družstvem Rozkvět sloučeno SBD Zátiší Polná a k 1.7.1978 Jihlavsko SBD Jihlava. Ke konci roku 1978 mělo SBD Rozkvět celkem asi 7303 členů a spravovalo 4470 bytů.
V říjnu 1979 byla zahájena výstavba komplexu dvoupodlažních garáží se 120 garážovými stáními na sídlišti za Březinovými sady (byly dokončeny v roce 1982).
Dne 8.8.1980 byla provedena v rejstříku oprava sídla družstva, takže název a sídlo družstva nadále zní: Rozkvět, stavební bytové družstvo, Jihlava, Havlíčkova 44. Rovněž v tomto roce družstvo přidělilo pětitisící byt.
Ke dni 1.7.1982 rozhodlo předsednictvo JmKV ČSBD Brno pro závěrečné dovršení integračního procesu v Jihlavě sloučit dosavadní Okresní výstavbové bytové družstvo v Jihlavě s Rozkvětem SBD Jihlava. K tomu od 1.6.1982 byl jmenován prozatímní náhradní orgán a na shromáždění delegátů dne 28.10.1982 bylo pak zvoleno nové představenstvo tohoto integrovaného družstva Rozkvět. Předsedou družstva byl zvolen pan Vojtěch Zeman.
V polovině roku 1984 mělo již družstvo Rozkvět celkem kolem 7553 členů a provozovalo 5403 bytů v 530 domech. Kromě toho spravovalo celkem 819 družstevních garáží.
Ke konci roku 1985 obhospodařuje družstvo celkem 5539 bytů v 535 domech, rozptýlených jednak na území okresního města, jednak v 35 obcích okresu. Členská základna měla ke konci roku 7585 členů.
V roce 1986 družstvo dokončilo výstavbu 21 bytů, v roce 1987 pak 102 bytů.
25.6.1987 se konalo mimořádné shromáždění delegátů, které schválilo vznik podniku Drustav Jihlava vyčleněním ze stávajícího družstva Rozkvět jako samostatného podniku Svazu bytových družstev. Bezprostředně po rozhodnutí shromáždění delegátů požádal dosavadní předseda představenstva na mimořádném jednání představenstva družstva dne 16.7.1987 o uvolnění z funkce předsedy představenstva. Jeho žádosti bylo vyhověno. Do funkce předsedy představenstva byl zvolen s platností od 16.7.1987 pan Milan Kunče.
V roce 1988 má družstvo celkem 7747 členů, 5841 bytů. V následujícím roce 1989 má družstvo 7946 členů a spravuje 6003 bytů. Listopad 1989 zahájil sérii změn, které se bezprostředně dotýkají i bytového družstva.
Zákon 176/1990 Sb. přináší zásadní změnu v tom, že Svaz bytových družstev přestává být nadřízeným orgánem a družstvo je povinno do 30.4.1991 provést a příjmout změny stanov, tak aby odpovídaly platnému Obchodnímu zákonu. Nové stanovy byly přijaty na shromáždění delegátů dne 17.7.1991 a následně byly zapsány u rejstříkového soudu. V letech 1990 a 1991 dochází ke stagnaci zahájení výstavby nových bytů a dokončují se pouze rozestavěné byty. Ke konci roku 1990 má družstvo 6333 bytů a 8182 členů a ke konci roku 1991 dochází ke snížení členské základny na 8087 členů a k nárůstu počtu spravovaných bytů na 6704.
V souvislosti se zákonem 42/1992 Sb. jsou na shromáždění delegátů 8.12.1992 přijímány nové Stanovy družstva a schváleny převody bytů do vlastnictví členům. V tomto roce dochází k nárůstu počtu členů družstva, takže družstvo má celkem 8964 členů a spravuje 6859 bytů, 842 garáží a 1 atelier.
Roky 1993 a 1994 představují pro družstvo hlavně nutnost vyrovnat se s legislativními změnami, které se týkají především finančních otázek družstva. Dochází k snížení počtu členů a úplně stagnuje výstavba bytů. Družstvo má 8635 členů a 6710 bytů ve správě. V roce 1994 a to v březnu je schválen zákon 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů.
Roky 1995 až 1999 jsou charakteristické konsolidací družstva z hlediska jeho hospodaření. Daří se postupně vytvářet kladný hospodářský výsledek a tím uhradit ztrátu z minulých let. V souvislosti s převody bytů do vlastnictví členům klesá členská základna družstva. Na konci roku 1999 má družstvo 8085 členů a spravuje 6604 bytů, 774 garáží a 1 atelier. Družstvo v tomto období zahajuje výstavbu rodinných domků a také ji dokončuje v celkovém počtu 29.
Od začátku roku 2000 probíhají i nadále převody bytu do vlastnictví členům. Mimo to družstvo přebírá do správy i cizí byty. K říjnu 2000 má družstvo 7073 členů, ve vlastnictví má 6059 bytů, 762 garáži a 1 atelier. Od konce roku 1987, kdy mělo družstvo 168 zaměstnanců se jejich počet postupně snížil až na dnešní stav 40 zaměstnanců ve složení 29 technicko−hospodářských, 5 dělníků a 6 zaměstnanců pomocného personálu.
V současné době má družstvo 16 zaměstnanců a spravuje cca 5500 jednotek